Při výběru ptáků do voliéry bychom měli dát pozor na několik důležitých bodů. Ptáci musí být především schopni navzájem se dobře snášet. Zásadně bychom neměli s jinými druhy ptáků chovat žádné ptáky s mocným zobákem (malé a velké papoušky, kakaduy a agapornise). Tito ptáci mohou plašším a slabším ptákům pořádně znepříjemnit život. Výjimkou je například mírumilovná korela chocholatá a různé druhy neofém, které mohou bez problémů žít pohromadě s menšími ptáky. Dále musíme všem ptákům zajistit dostatek prostoru.
Existují druhy, které těsné soužití vedle sebe snášejí, ale jsou také ptáci, kteří si chrání vlastní teritorium. Ti způsobují ve voliéře neklid, především v hnízdním období. Pokud například chováme ve voliéře křepelky, neměli bychom si raději pořizovat další druhy, které také hnízdí při zemi. V hnízdní době pak mezi těmito druhy panuje značná nesnášenlivost. Dále je důležité si uvědomit, že krmítka a misky na vodu se mohou nacházet v teritoriu skupiny ptáků, kteří ostatním nedovolí je užívat. Jeli složení ptáků ve voliéře různorodé, musí zde být nejenom více krmítek a misek na vodu, ale také více hnízdních budek. Tato encyklopedie uvádí u každého druhu míru snášenlivosti vůči ostatním ptákům a nejvhodnější kombinaci pro chov s jinými druhy. Chování ptáků se však liší i u jednotlivých jedinců- Ne všichni ptáci, kteří patří k mírumilovným druhům, jsou stejně snášenliví, a naopak.
Nesmíme však zapomínat ani na další nároky ptáků. Druhy, které bez problémů zimují v nezatepleném přístřešku, můžeme eventuálně umístit k teplomilným ptákům, můžeme jim tím však také způsobit nemalé problémy. Ptáky, kteří vyhledávají úkryt v zelení, raději nedáváme k druhům, které rostliny s oblibou ničí. Vždy je lepší omezit výběr ptáků do voliéry pouze na druhy s přibližně stejnými nároky.