Vždy zajistíme dostatek materiálu na výrobu hnízda, tak aby se hodil pro daný hnízdící pár. Mezi vhodný materiál patří například sušená tráva, seno, kořínky rostlin (z trsů vyklepeme hlínu a položíme je na spodek voliéry), kokosová vlákna či sisalový provaz (chovatelské potřeby), uschlý mech, listí, zvířecí chlupy (z králíků, psů, koní a dobytka) či malé větvičky. Většina papouškovitých si hnízda nesplete. Na dno hnízda proto položíme vrstvu vlhké rašeliny nebo ztrouchnivělého dřeva. To částečně zajistí vejcím vlhkost (vysušení znamená jejich zánik) i předejde tomu, aby se vejce rozkutálela po dně budky. Druhy ptáků s ničivými sklony si svými ostrými zobáky upraví hnízdo podle svého. Jde hlavně o některé druhy velkých papoušků. Občas si však počínají trochu hloupě a vletový otvor rozklovají tak, že se z hnízda stane polootevřený prostor. Také dno nenechají mnozí z těchto ptáků na pokoji. Řešením je speciální zabezpečení dna tvrdým dřevem nebo kovovými lištami. Těmto druhům ptáků poskytujeme v období hnízdění vždy dostatek materiálu ke klování, například čerstvé vrbové větvičky.
