Čiko si tedy na nás téměř hned zvykl - po bytě objevoval nová místa - např. podlahu, sedačku...
Ale jedno objevil hned - jídlo. Kdykoliv, když jsme snídali, obědvali či večeřeli Čiko s námi. Jí skoro všechno- špagety, brambory, knedlíky, hranolky, maso...
Čiko se postupně - peříčko po peříčku, přebarvoval ze zeleno-oranžové do barev, které má teď.
Čiko se rychle ochočil, hlavně proto, že to je ručně dokrmený papoušek. Učili jsme ho létat na ruku a jít na prst přes jeho oblíbené piškůtky. Postupně se nechal hladit a drbat - ale poslední dobou se nechá hladit jen ode mě. Nakonec jsme ho naučili kousky jako dávat pac a tancovat když zpíváme hůhůů.
Dokonce umí mluvit! Říká "Čiko" - jeho jméno a "Kakínu" nebo "Kaki" - vždy když jsme chtěli, aby udělal hovínko tak jsme mu říkali ať udělá kakínu.
Teď se mamince zdá, že říká "Ahoj", ale podle mě jenom nějak divně kráká.